Archeologické nálezy

Krajina kolem Šitbořic se utvářela už na počátku druhohor. V této době byla tato oblast zatopena mořem. Koncem druhohor moře ustoupilo a v následujícím období byl náš kraj vystaven intenzivnímu rozrušování a zvětrávání ve vlhkém podnebí. Začátkem třetihor se znovu do našich krajů přesouvá moře a usazují se pískovcové a jílové vrstvy (flyš). Po ústupu moře ke konci třetihor nastalo odplavování hornin. V této činnosti napomáhal účinek mrazů a deštů doby ledové. Ve čtvrtohorách se oteplilo a nastalo teplé polopouštní podnebí. Nastalo období takzvaných jednosměrných větrů, které navály žlutou cihlářskou hlínu až do 25m vysokých vrstev. V těchto takzvaných spraších se nacházejí kosti vyhynulých zvířat.

Z tohoto období starší doby kamenné pochází nález z roku 1956, kdy za Pěčkovým objevily děti hrob lovce sobů, ve kterém byl i náhrdelník ze zubů. Škoda, že tento nález nebyl včas zajištěn a zdokumentován. Při odvodňování na nikolčických nívkách v roce 1961 bylo přeryto sídlo lovců zvěře. Mezi kostmi bylo nalezeno mnoho zubů, hlavně ze stepních koní. Kanálem byla přeryta kostra lovce. Z období pozdní doby kamenné pochází nález několika hrobů skrčenců a jiné kostrové hroby na ulici Dlouhé. V roce 1961 bylo v Lízalech při rigolování na vinohrad objeveno pravěké osídlení (nádobka, přeslen). V témže roce bylo nalezeno na kopci v Líškách pravděpodobně keltské sídliště. Našla se znatelná místa asi 18 chat silně promíchaná s popelem. Mezi nálezy byly střepy a polovina kamenného mlatu.

V době bronzové se do našeho kraje dostal lid kultury mohylové a popelnicových polí. Tento lid bývá považován za předchůdce Slovanů a své mrtvé pochovávají do komorových hrobů pod mohylu. Podobná mohyla byla u rybníka a roku 1888 ji rozebrali Italové, kteří zde pracovali na stavbě silnice a zavezli s ní takzvaný rybníček. Podle pamětníků byly tam nalezeny nějaké kosti, ale tehdy se tomu nevěnovala pozornost. Druhá mohyla byla na dnešním hřbitově a byla roku 1888 při úpravě hřbitova také rozvezena.

Z období keltského osídlení pochází nález z Hradiska, které je patrně keltského původu a je popsán v knize J. Filipa: Keltové ve střední Evropě, kde čteme: "Šitbořice – na Hradisku vykopal J. Hanák při kopání sklípku bronzový náramek, 4 bronzové kroužky z opasku, bronzovou sponu s volnou patkou a malou tuhovou nádobku 5,8 cm vysokou. Je to asi rozrušený keltský hrob." Nálezy popsal dr. Skutil v knize: Pravěké nálezy na Kloboucku.

Z doby předvelkomoravské (5-6 st.) pochází slovanské pohřebiště v trati Padělky od Těšan, kde při vykopávkách v letech 1967 a 1969 bylo nalezeno 32 zachovalých popelnic, mnoho střepů a bronzových předmětů – nůžky, jehlice, spony, aj. Byl tam také nalezen střep z nádoby vyrobené na území dnešní Francie a dva zlaté prsteny římské práce.

Roku 1931 bylo v trati Staré hory objeveno a prozkoumáno staroslovanské pohřebiště ze střední doby hradištní. Profesor Červinka zde prozkoumal několik řadových hrobů s kostrami orientovanými Z-V. Byl také zjištěn jeden dvojhrob, v kterém byla mužská a ženská kostra, mužská lebka byla proražena, dvě nádobky, zlomek nože a kopí.

Při bourání starého kostela a snižování návrší na kterém stál byly roku 1909 nalezeny popelnice, nějaké nádobky i se zrním, ale hlavně velké množství kostí, poněvadž se tam pohřbívalo asi tisíc let. Bohužel se tomu tehdy nikdo nevěnoval a nálezy se většinou zničily nebo je odvezl stavitel.

V roce 1988 bylo v trati Malé Domaniny na výrazné ostrožně zjištěno leteckým průzkumem a geofyzikálním měřením opevnění v podobě dvou příkopů 6m od sebe vzdálených s nálezy z doby eneolitu, doby bronzové a doby slovanské.

Archeologický výzkum, který byl proveden v trati Prostřední Torhéty zjistil výšinné sídelní objekty z doby bronzové a starší doby železné.

Podle četných nálezů je jisté, že území obce bylo odpradávna osidlováno. Vedla k tomu jeho vhodná poloha. V rozvětveném údolí bylo vysoké návrší (Hradisko), ze tří stran chráněné močálem a s dalekým rozhledem do kraje. Okolní kopce byly porostlé lesem a skrývaly celé údolí. Kraj k Brnu byl stepí. Z vysokých kopců (Svatojánek, Domaniny), které prudce klesají do doliny, je krásný pohled do celého kraje. Dávní lovci odtud mohli pozorovat pohyb zvěře a stád na stepi nebo v pozdějších dobách blížícího se nepřítele.

Osidlovací proces v této oblasti probíhal na přelomu tisíciletí. Dokazují to i názvy osad. Nejstarší z nich jsou vesnice, jejichž názvy mají tzv. čelední koncovky –ice nebo –ovice: Bohumělice, Bošovice, Častkovice, Čeňkovice (Šinkvice), Křepice, Šitbořice a jiné. Všechny osady vznikaly tam, kde pro to byly vhodné podmínky: nezbytným předpokladem pro založení sídliště byla voda, vydatný pramen, menší nebo větší vodní tok. Proto nacházíme všechny vesnice v úžlabinách, které jsou zaříznuty do masívu Ždánického lesa.

Středověk

První písemná zmínka o Šitbořicích je z roku 1255, kdy se připomíná kostel a fara. To samo ukazuje, že obec musela být o hodně starší. Archeologické nálezy prokazují, že náš kraj byl hustě osídlen již v době velkomoravské. Listinné zprávy do 13. století už tolik sídel neuvádějí. Proč se tak stalo nevíme. Pravděpodobně byl náš kraj vylidněn a zpustošen nepřátelskými vpády: (1241 Tataři, 1253, 1271 a 1304 Kumáni, 1278 vojsko krále Rudolfa). O tom, že náš kraj velmi trpěl svědčí listina, kterou roku 1251 převorka herburského kláštera v Brně snížila diváckým pro zpustošení úrok. Že i naše obec utrpěla zkázu a úbytek obyvatelstva, je jisté z toho, že na přelomu 13. a 14.století byly Šitbořice kolonizovány německým obyvatelstvem. První známí držitelé obce byli páni z Deblína, kterým obec patřila už ve 13.století. Zdejší fara patřila rajhradskému klášteru pod patronát mateřského kláštera v Břevnově, jehož opat Martin se roku 1255 dovolával desátku ze zdejší fary. Klášter rajhradský držel pouze faru, ale ves sama byla ve světských rukou.

Roku 1317 díl obce darovala Kateřina z Deblína, žena Tasa z Lomnice právě založenému dominikánskému klášteru sv. Anny na Starém Brně. Část obce pánům z Lomnice zůstala až do roku 1437 a kromě toho se na ní podílely další rody:

• 1368 – Beneš z Dambořic
• 1373 – Žibřid ze Slatiny
• 1390 – Čeňek z Kunštátu
• 1399 – Jan z Tavíkovic
• 1406 – Jan z Klenového a Boček z Velhartic
• 1412 – Pavlík z Unčic
• 1415 – Pešík ze Lhoty
• 1416 – Jindřich z Radostic
• 1466 – Vilém z Heraltic
• 1497 – páni z Kunštátu

Roku 1503 Heralt z Kunštátu postoupil své zboží v Šitbořicích klášteru sv. Anny v Brně, kterému od toho roku patří celá vesnice. Roku 1528 Veronika, převorka kláštera sv. Anny, zastavila Šitbořice Jindřichu Meziříčskému z Lomnice bez povolení královského za 725 zl., který je držel do roku 1551. Od tohoto roku náležely Šitbořice klášteru sv. Anny až do jeho zrušení roku 1782. Roku 1784 byl jeden ze dvorů v obci rozdělen a rozprodán mezi usedlé obyvatele. Od roku 1782 – 1824 náležely náboženskému a později erárnímu fondu do Blažovic a roku 1824 koupili Šitbořice od eráru Augustin a Ignác Neuwallové za 41.050 zl. a spojili je s panstvím Klobouky. Neuwallové byli velmi podnikaví. Postavili v Martinicích cukrovar, lihovar, pivovar a otevřeli uhelné doly na Čejči. Roku 1863 Neuwallové kloboucké panství rozprodali akciové společnosti martinického cukrovaru a lihovaru za 450.000 zl., která pro dluhy vše prodala za 720.000 zl. c. k. První moravské bance pro průmysl a obchod. Dne 26.1.1881 vloženo vlastnické právo anglo-rakouské bance ve Vídni. Roku 1891 byl statek rozprodán a Šitbořice s Martinicemi koupila kněžna Františka z Lichtenštejna. Ta je dala roku 1909 princi z Lichtenštejna. Od něho je koupil baron Springer a ten je dal roku 1911 své dceři Marii Cecílií provdané hraběnce Fuldové do Francie. Té patřil velkostatek až do roku 1924, kdy ji byl majetek vyvlastněn a rozparcelován mezi drobné držitele půdy. Od hraběnky Fuldové měl Šitbořice a Martinice v nájmu od roku 1914 žid Arnold Hofberk.

Šitbořice v datech

1255
*první písemná zmínka o obci

1317
*je zavedeno trojhonné hospodaření,lánská soustava a na udržování pořádku a práva je volen rychtář
*Kateřina z Deblína darovala Šitbořice založenému klášteru sv. Anny v Brně

1339
*Šitbořice mají 68 domů a asi 380 obyvatel

1368
*Jeneč z Deblína prodal Beneši z Dambořic 7 lánů

1373
*Beneš a Hanuš,bratři z Dambořic prodali Žibřidovi ze Slatiny 7 lánů

1376
*Žibřid ze Slatiny zapsal své manželce Evě 105 hř. grošů na 7 lánech

1381
*Jenč z Lomnice dal své manželce Machně ve vsi Jestbořicích na vinných horách, lesích, loukách, platech, poplužích – a když by zde nestačilo, tak ještě ve vsi Lubném 50 hřiven

1399
*Petr ze Slatiny prodal Janu z Tavíkovic 7 lánů s příslušenstvím

1406
*markrabě Jošt dal zapsat Jankovi z Klenového 300 hřiven věna na Šitbořicích

1411
*Kateřina z Lomnice se svými sestrami pohnala Bočka ze Šitbořic (z Velhartic), že jim drží jejich zboží v Šitbořicích

1412
*Boček z Velhartic prodal věnno Pavlíkovi z Unčic, které po smrti Janka z Klenového od markraběte Jošta, již zemřelého, obdržel, totiž 300 hř. grošů na vsi Jestbořicích
*nejstarší jména osadníků jsou německá

1551
*celá vesnice připadla klášteru u sv. Anny v Brně

1576
*postaven obecní rathaus – na místě dnešní dolní hospody
*první obecní pečeť

1612
*velká rozepře mezi převorkou od sv. Anny a farářem v Šitbořicích, nařízením biskupa byl farář odstraněn a na jeho místo dosazen jiný

1615
*první známý farář – Adam Čellůstka

1620
*Šitbořice mají 71 domů a 440 obyvatel

1656
*Šitbořice mají 34 domů obydlených, 37 domů pustých a 230 obyvatel

1663
*první zmínka o škole

1679
*založena farářem Václavem Pokorným farní matrika
*od tohoto roku se podle farní matriky vyskytují už jen česká jména

1683
*po vichřici opravena poškozená báň věže

1695
*probíhalo upřesňování hranic mezi panstvími, důkazem je hraniční kámen na těšanských hranicích pod Strážkou – dnes je kámen v parčíku před bytovkami

1724
*do tohoto roku byly přifařeny do Šitbořic Borkovany,Diváky,Nikolčice,Těšany, Moutnice a Nesvačilka

1749
*druhá obecní pečeť

1759
*postavena socha sv. Jana Nepomuckého

1770
*je zavedeno číslování domů

1771
*zavedeny pozemkové knihy

1782
*po zrušení kláštera u sv. Anny byly jeho statky Blažovice, Sivice, Šitbořice s patronátem, Moutnice, podíl Syrovic a jiných 60 lánů odhadnuty na 5.586 zl.

1783
*postavena kontribučenská sýpka (dnes domy č 290 a 291)

1784
*jeden z dvorů byl rozdělen a rozprodán mezi obyvatele

1786
*v Šitbořicích bylo 30 pullánů, 37 čtvrtlánů, 3 chalupníci na dominikální půdě, 14 chalupníků na obecní půdě, 8 chalup na neutrální půdě a 48 hoferů v obecních domcích

1790
*Šitbořice mají 137 domů a 706 obyvatel

1793
*Šitbořice a Moutnice s Rozařínem připadli náboženskému fondu

1805
*po bitvě u Slavkova francouzské vojsko obsadilo vesnici,vykradli kostel a faru a obec musela zaplatit 3.000 zlatých výpalného

1810
*státu byly odvedeny 2 libry 25 lotů kostelního stříbra

1815
*školu navštěvovalo 42 chlapců a 49 děvčat

1824
*22.ledna koupili Šitbořice, Moutnice a Rozařín bratři Augustin a Ignác z Neuwallů za 45.050 zlatých a připojili je k panství klobouckému

1834
*Šitbořice mají 186 domů a 986 obyvatel

1836
*na choleru zemřelo 96 lidí

1840
*školu navštěvovalo 72 chlapců a 68 děvčat

1849
*zemřelo na choleru 49 lidí

1854
*byl přelit největší zvon 5.59 centů těžký

1860
*školu navštěvovalo 97 chlapců a 92 děvčat

1864
*majitelé panství Neuwallové zpronevěřili vypůjčené peníze z fondu na stavbu nového kostela

1866
*na choleru zemřelo za tři měsíce 179 osob

1868
*založen Potravní spolek

1880
*školu navštěvovalo 121 chlapců a 121 děvčat

1888
*celkový rozvoj si vyžádal zlepšení dopravních spojů a tak se roku 1888 začala budovat silnice k Těšanům. Na stavbě silnice byli kromě místních také Italové – Taliáni, jak se jim říkalo. Dříve si mysleli, že silnici neumí nikdo jiný stavět, jenom Taliáni. Bydleli u Kaňů č 25. Stalo se, že za první světové války obsadili rakouští vojáci v Itálii jednu vesnici. Byli tam i vojáci ze Šitbořic, přišli do jedné chalupy a bavili se spolu co dělají doma v Šitbořicích. Tu se jich starý Ital zeptal česky: "Jestli starý Kaňa ještě žije."" Byli tou otázkou velmi překvapeni. Pak zjistili, že dělal silnici v Šitbořicích a bydlel u Kaňů č 25. Silnice do Nikolčic se stavěla roku 1889 – 1890.

1889
*založení hasičského spolku
*je upraven a ohrazen zdí nový hřbitov, starý hřbitov u kostela už nestačil

1890
*Šitbořice mají 284 domů a 1379 obyvatel

1902
*založena Raifeisen záložna

1903
*přestavba staré školy

1904
*škola rozšířena na čtyřtřídní

1907
*pozorovány trhliny na starém kostele, které se stále zvětšovali
*22. září založen spolek včelařů

1908
*založeno Vodní družstvo

1909
*6. srpna byl starý kostel úředně uzavřen okresním hejtmanem z Hustopeče
*zbourán starý kostel
*8. listopadu zahájena stavba nového kostela

1911
*8. července úřední kolaudace nového kostela

1912
*vznikl Orel

1913
*postavena nová budova fary
*28. září vysvěcen nový kostel
*vznikl Sokol

1914
*zřízena škola pětitřídní
*ve 2 hodiny v noci 2. srpna vyhlášena obecním bubeníkem všeobecná mobilizace – začala první světová válka

1915
*pro nedostatek potravin zavedeny potravinové lístky

1917
*19. května zrekvírovány 3 zvony na vojenské účely
*11. srpna zrekvírovány zbývající 2 zvony – zůstal pouze umíráček
*do kostela byly zakoupeny jesličky z Grodenu za 900 K i s výlohami

1919
*jsou zrušeny císařské hody (třetí neděle v říjnu) a zavedeny václavské hody

1921
*pod obcí byl vyhlouben rybník

1922
*zřízena živnostenská škola pokračovací (do roku 1932)

1924
*od tohoto roku je vedena obecní kronika
*od 6. do 13.ledna se konaly ve farnosti misie (2 redemptoristé z Brna)

1925
*zřízena soukromá autobusová doprava Šitbořice – Nesvačilka – nádraží Sokolnice a zpět

1926
*do obce zaveden telefon a je zřízena telefonní hovorna

1927
*před kostelem postaven a 15. srpna odhalen pomník padlým vojákům z 1. světové války

1928
*zahájena elektrifikace obce
*postaven válcový mlýn
*zahájena stavba hasičského skladiště

1930
*12. března je obec připojena na elektrickou síť západomoravských elektráren
*do kostela zavedeno elektrické osvětlení

1931
*postaven Katolický dům – orlovna
*od 14. května má farář dvoje bohoslužby v neděli

1932
*založen sportovní klub SK Šitbořice – počátek organizované kopané

1933
*na památku Jubilejního roku pořídil farář nový hlavní kříž na hřbitov

1934
*od 14. do 21. února konány misie (2 redemptoristé z Brna)
*v orlovně se začínají promítat němé filmy – zřízeno kino

1935
*22. února založena vinařská besídka

1937
*kino přebudováno na zvukový film

1938
*27. ledna večer se ukázala velká polární záře, která zářila celou noc až do rána

1941
*1. října byl v Kounicových kolejích popraven mlynář Vilém Tocháček

1944
*kostel vymalován Antonínem Sychrou z Kyjova, žákem J. Kohlera

1945
*21. dubna byla obec osvobozena Rudou armádou
*během osvobozovacích bojů utrpěl kostel tyto škody: byl přeražen okenní pilíř na věži, poškozena zvonová konstrukce, rozbito 6 oken, poškozeny věžní hodiny, poškozeny okapy a omítky. Na faře stržena střecha, vzniklý požár byl uhašen farářem za pomoci Josefa Fraňka u školy a Josefa Konečného č.74

1946
*vznikl oddíl Junáka
*postaven pomník padlým sovětským vojákům před kostelem
*opraven kostel a fara, plechové ciferníky nahrazeny skleněnými a opraven hodinový stroj

1947
*19. října svěcení nových zvonů

1948
*zřízen poštovní úřad
*konaly se farní misie

1951
*26. srpna založeno menšinové JZD

1952
*postavena sokolovna

1953
*zřízeno zdravotní středisko

1954
*vybudováno fotbalové hřiště

1956
*brigádnicky vybudován betonový chodník kolem kostela

1958
*brigádnicky rozšířen hřbitov (nový hřbitov)

1961
*na faře pronajata místnost pro pobočku Státní Spořitelny

1963
*1. ledna založena místní organizace Českého svazu chovatelů drobného zvířectva
*vznikla základní organizace Svazarmu
*21. července slaveno 50leté výročí posvěcení kostela, brigádnicky opraven kostel

1964
*v březnu byla založena organizace ČOZS – (Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu)

1966
*v květnu opravena vitrážová okna

1967
*opravena socha sv. Jana Nepomuckého (sochař Jaroslav Vaněk z Brna)
*pořízeno elektrické zvonění

1970
*v kostele pořízen rozhlas

1971
*na faře zřízeno ústřední topení

1972
*otevřena nová mateřská škola

1973
*z nařízení ONV v Břeclavi kvůli výskytu kulhavky a slintavky u dobytka byl od 19. ledna do 9. února uzavřen kostel a nekonaly se bohoslužby

1974
*v červenci bylo provedeno zateplení klenby kostela minerální plstí
*během měsíce října provedena renovace výmalby presbytáře a byl zrenovován oltářní obraz sv. Mikuláše (ak. Malíř Viktor Žabinský z Brna)

1975
*obnovena výmalba chrámové lodi (obnova trvala 3 měsíce a provedla ji Umělecká řemesla z Brna)

1978
*opravena fasáda kostela

1979
*opravena fasáda fary a nátěr oken
*upraven bohoslužebný prostor presbytáře – oltář tváří k lidu. Oltář, sedes a ambon zhotovil stolařský mistr pan Jan Matuška ze Šitbořic.

1980
*vybudován tenisový kurt u sokolovny

1983
*na sokolovně vybudována sauna
*na faře provedena oprava elektroinstalace, položení nových parket v patře a výmalba fary
*oprava fasády kostela do výšky 2,5m

1984
*1. září slavnostně otevřena nová základní škola I.stupně (1-5ročník)

1987
*do obce zaveden zemní plyn

1988
*probíhá plynofikace obce
*na pomoc obětem zemětřesení v Arménii se vybralo 42.500 Kčs

1989
*dokončena plynofikace obce
*zřízena nová asfaltová příjezdová cesta do farního dvora
*vybudováno nové schodiště a podlaží ve věži kostela
*zahájena rekonstrukce vnitřku fary
*v listopadu plynofikována fara

1990
*ve škole zahájena úplná výuka (1-9ročník)
*obnovena činnost Orla
*na jaře shodila vichřice kříž z věže kostela
*zahájena generální oprava kostela (věž a průčelí)
*v květnu zhotoven nový věžní kříž a je pozlacen lístkovým zlatem
*věž je oplechována měděným plechem (Rudolf Pezlar z Vranovic)
*jsou vyrobeny a pozlaceny okrasné báně ze střechy věže a kostela
*rekonstrukce ciferníků a montáž nových věžních hodin (p Jiří Viktorin)

1991
*založen oddíl sportovních šipek Tomy Darts Club Šitbořice
*od března pokračuje oprava fasády kostela (loď a presbytář)
*oprava střechy na faře (eternit vyměněn za měděný plech)
*bylo provedeno zdvojení všech oken na kostele
*v červenci ukončeny opravy kostela a far

1992
*22. března vznikl oddíl kolové
*pod kostelem postaveno sociální zařízení
*na faře postavena nová učebna s terasou
*na podzim jsou zbudována dekorativní sloupy osvětlení kolem kostela

1993
*obec se zapojuje do Programu obnovy venkova
*je ustanovena farní charita
*mládež organizuje prázdninové pobyty pro děti – tzv. chaloupky

1994
*oprava staré základní školy
*sbírka potravinové pomoci pro Bosnu-Hercegovinu (březen-duben)
*v květnu je spuštěn v kostele elektronický zabezpečovací systém – alarm

1995
*vybudován obecní vodovod
*založena firma PRAMOS a.s.
*od 7. října do 12. listopadu pobyt 13 dětí z černobylské oblasti ve farnosti
*demolice staré a výstavba nové hospodářské budovy (garáží) na faře
*na farní zahradě pořádány táboráky pro děti
*fara získala kompletní novou fasádu

1997
*17. řezna slavnostně otevřena zrekonstruovaná radnice za účasti P. Pitharta
*sbírka na pomoc obětem povodní na Moravě vynesla 115.600 Kč

1998
*vybudovány nové telefonní rozvody a rozvody kabelové televize
*obec získala bílou stuhu za péči o mládež v soutěži "Vesnice roku"
*oprava a slavnostní otevření (5. července) budovy hasičské zbrojnice
*oslavy 100 let hasičů v Šitbořicích
*sbírka nábytku pro Bochoř na přerovsku (povodně)
*postavena nová opěrná zeď kolem fary od silnice
*na Štědrý den poprvé uspořádán Živý Betlém

1999
*uskutečněny důkladné hydrologické zkoušky Štengaru
*na hody byl posvěcen prapor a znak obce
*rekonstrukce budovy bývalé orlovny (1999 – 2000)
*v únoru provedena sporná injektáž proti vlhkosti zdiva
*provedena chemická injektáž fary

2000
*v katolické církvi je vyhlášen Jubilejní Rok 2000 a poprvé je zpřístupněna pro veřejnost věž kostela (na Velikonoce a o hodech)

2001
*uveden do provozu Společenský dům v budově bývalé orlovny
*poprvé uskutečněna ve farnosti Tříkrálová sbírka
*zahájena úprava farní zahrady (opěrné zdi, nová vrata)
*během října a listopadu byly v kostele a na faře dokončeny sanační omítky
*Mikulášská nadílka v prosinci (150 dětí)
*Živý Betlém - vybráno 12.467 Kč

2002
*6. ledna proběhla Tříkrálová sbírka, která vynesla 53.140 Kč
*je zvolena Farní rada
*v květnu upravena farní zahrada (urovnání terénu a výsev trávy)
*v červenci byl vymalován kostel po sanačních omítkách
*v srpnu sbírka na záplavy v Čechách (materiální i finanční 106.000 Kč)
*22. září udělování svátosti biřmování 49 mladým lidem (P.Václav Slouk)
*při rorátech natáčí reportáž ČT z Brna

2003
*vybudován nový sportovní areál u sokolovny
*v prosinci Živý Betlém (16.500 Kč)
*v lednu Tříkrálová sbírka (61.000 Kč)
*žehnání vína v hasičské zbrojnici
*28. září oslava 90. výročí posvěcení kostela – celebrantem bohoslužby byl převor rajhradského kláštera P. Augustin Gazda *uspořádána Drakiáda na Svatojánku
*rekonstrukce elektrických rozvodů v kostele za 160.000 Kč
*16. prosince přijel na pozvání dětí na roráty pan biskup Vojtěch Cikrle
*Mikulášská nadílka v kostele
*Živý Betlém vynesl částku 14.000 Kč