Od Klobouk a Divák je krajina tvořena západními výběžky Ždánického lesa, které klesají severním směrem do rovinaté části k Novému Dvoru, Moutnicím a Těšanům. Nad obcí se tyčí dominantní kopec Svatojánek (328 m.n.m.) a Domaniny (324 m.n.m.) které tvoří souvislý hřeben z kterého jsou fantastické výhledy: za příznivého počasí – nejlépe po dešti, můžete podle sloupců páry z chladících věží poznat jadernou elektrárnu Dukovany a její okolí kolem Miroslavi, dále oblast kolem Brna (ale i samotné Brno) budete mít jako na dlani, z kopců za Brnem můžete poznat mj. Květnici nad Tišnovem, dále je to Pratecký kopec s okolím, Pozořice s monumentálním kostelem a mokerskou cementárnou. Východním směrem je to strážovický kopec nad Kyjovem, buchlovské vrchy a někdy také souvislý hřeben Bílých Karpat na moravskoslovenském pomezí. Nejvyšší místo v katastru se nachází v Líchách (331 m.n.m.).

Na území obce pramení tři potoky, které se v dolní části obce spojují v jeden Šitbořický potok a odtéká směrem na Nový Dvůr a u Měnína se vlévá do řeky Litavy. Na východ od obce pramení Haraska, který odtéká směrem na Martinice, Boleradice a vlévá se do říčky Trkmanky. Západním směrem k Nikolčicím byl v letech 1964-66 vybudován Dvorský rybník, který byl v roce 2004 odbahněn a revitalizován.

Vegetace v našem kraji je velmi bohatá. Teplomilné plodiny, jako vinná réva, kukuřice a dříve tabák zde dosahují severní hranice svého rozšíření. Ze vzácných rostlin se zde vyskytuje hojně sněženka, podsněžník, hlaváček jarní, koniklec, vzácně střevíčník pantoflíček. V Líchách je hojný výskyt sasanky jarní, prvosenky jarní a konvalinky vonné. Na suchých mezích v Torhétech,než byly zterasovány,se vyskytoval i vzácný kavyl Ivanův (čertí peří). Les nazvaný Líchy je listnatý, hlavně dub, habr, lípa, líska, akát a jiné dřeviny. Ve Starých horách a na Base (směr Martinice) je novější výsadba borovic. Louky zcela zmizely.

Ze zvěře se hojně vyskytuje srnčí, zajíc, liška, kuna lesní, veverka, lasice, hranostaj a jezevec. Z ptactva je to bažant a koroptev. Z lesního ptactva je to kukačka, datel, sojka, divoký holub, drozd a z dravců káně lesní, poštolka, ostříž a ťuhýk. Ubývá vrabec a zpěvné ptactvo. Obděláváním velkých celků se stavy polní zvěře značně snížily. Téměř zmizel divoký králík. Po válce se v krajině rozšířila hrdlička balkánská a racek. Vinaře každoročně sužují obrovská hejna špačků.

Obec měla vždy zemědělský charakter a ve 14. století proslula svými vinicemi a řídila se vlastním horenským právem (1365). Obecní pečeť tuto činnost zobrazuje vinařskými symboly (hrozen, radlice a kosíř). Pro Šitbořice jsou typické vinné sklepy kopané v pískovci a zpevněné spraši. Nacházíme je jak na návrší Hradisko, tak v údolí zvaném Žleb. Sklepy jsou tvořeny pouze klenbou pod úrovní zemského povrchu, nestojí nad nimi lisovna, jak je to zvykem v okolí. Šíje sklepů není klenutá cihlami, je vyhloubená přímo do skály.